3. červenec 2018
Pražská tržnice, Praha
Vlevo lidi, vpravo lidi a tramvajový nástupní ostrůvek širokej asi dva metry.
Safra.
Mám co dělat, aby se vymotala z tramvaje a neposlala Iggyho na paroží rozjetejch bouráků a plechovek, co proudí těsně vedle.
Vybatolím se jako tučňák pozadu z tramvaje, otáčím kočár podél ní a… bum! Někoho jsem nabrala, ejhle. To bude zase keců.
Neochotně mrknu nahoru.
„Máte hezkej kočár!“ gebí se na mě blond babka rozcuchaným culíkem. Ramena doširoka, v jedný ruce igelitku, na nohou tepláky a na chrupu větrací šachty. Veselá kopa.
Nekonzistentně ze sebe vysoukám něco jako „děkuju“, jak točím kočárem, aby Iggymu nesvítilo do očí.
„A ještě hezčí dítě!“ nakloní se spiklenecky ke mně.
A už je pryč.
0 comments