TOHLE JE MŮJ VÁNOČNÍ STROMEK. PYŠNÁ NA NĚJ NEJSEM

Tohle je můj vánoční stromeček.

 

© Andrea Vránová

 

Pyšná na něj moc nejsem.

Nechala jsem si ho přivézt od mimopražskýho prodejce, abych za něj nemusela dát majlant. Když jsem ho uviděla, zatetelila jsem se radostí. Až pak mi došlo, že jsem se nezachovala moc eko.

A z veselýho stromečku se stal smutný stromeček.

Nemusel to být stromeček z ciziny. Ani takový, co svému účelu poslouží pár dní a pak skončí v odpadu.

Mohl to být třeba ten v květináči. Nějaký pěkný český smrček. Nebo jedlička. Borovička. Cokoliv.

Zpočátku jsem po týhle sebereflexi cítila výčitky. A pořád šoupu nohama, ne že ne.

Pak jsem si ale uvědomila, že i tohle může být způsob, jak šířit myšlenku životního stylu, co se ohlíží na přírodu. Šlápla jsem vedle – a tak to nemusíte dělat vy!

Ne, není snadný na eko styl přejít.

Jak by taky mohlo…

Máme v sobě vštěpenou nějakou výchovu, jsou v nás pěkně uleželý nejrůznější návyky, tradice a zvyky. Věděli jste mimochodem, že změnit návyk trvá dva měsíce? Alespoň prokrastinační guru Petr Ludwig to tvrdí ve svém bestselleru.

Pokud vás, stejně jako mě, nadchla myšlenka, že je možný žít plnohodnotný městský život a přitom si zachovat respekt vůči přírodě, nezapomínejte na základní předpoklad jediských učedníků: trpělivost.

Neciťte se blbě, když ujedete.

Ale berte to jako zkušenost. Díky tomu, že si ji zažijete, už příště na ounu neuklouznete!

***

Nakonec mi to nedá se nezeptat:

Už máte svůj kousek vánoční zeleně doma?

Nebo ještě ne?

Pak jste šťastlivci!

Protože můžete po přečtení tohohle vybírat článku s ještě větším rozmyslem.

Kdybych dostala druhou šanci, šla bych určitě do českýho vzrostlýho fešáka v květináči, co bude moct přírodu krášlit i po Vánocích. Třeba tahle jedlička, to je krasavice! Při správný péči zvládne sváteční šichtu. A pak se může navrátit zpátky tam, odkud přišla.

No a umělý stromek?

To si radši ozdobim ananas!

***

Tak přeju šťastnou ruku při výběru. A pokud jste stále na pochybách, nebojte se hledat pomoc u našeho synka Squeekyho. Tenhle měsíc je poslem Vánoc, a tak má na tyhle věci čuch.

(Mimochodem, ten ananas nebyl jen výkřik do tmy – jukněte sem. A ačkoliv zanechal během putování do Česka jistou uhlíkovou stopu, pořád je tenhle rozložitelný střapatý rošťák lepší než vyumělkovaný plast. No ne?)

0 comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *