KOH LANTA VS. PŘÍRODA

Kozy v příkopu, podlí kohouti a to pravé, nekonečné moře

 

„Koh Lanta. Místo pro vaši dovolenou.“

Tenhle slogan jsem neslyšela v žádné thajské reklamě. Ani ho neviděla na laciných pohlednicích se zapadajícím sluncem.

Napadl mě při pomyšlení na překotný životní styl, co každoročně přivede pár Západoevropanů k infarktu… zatímco jsem ležela pod palmou a poslouchala ničím (ani nikým) nerušené šumění moře.

Koh Lanta je thajský Kraj. Jen tu namísto hobitů obdělávají zahrádky muslimové. A kopce přikrývá divoká vegetační směska.

Cestujete-li z Bangkoku, praští vás to ticho přes uši. Se vstupem na ostrov jako byste dostali na nohy okovy a byla to ta nejslastnější věc. Teda po sexu. A jídle.

Lázeňské tempo. Pokud vás vytáčí pomalí lidé, snad ani dál nečtěte.

 

image

 

Na Koh Lantě Yai (největším ostrově souostroví) jsme si bookli ubytování na týden a zůstali tři. Ten ostrov má všechno:

>> PANENSKOU PŘÍRODU

Ta se mění s tím, jakou světovou stranou se vydáte. Ráz krajiny by se ale dal všeobecně připodobnit k vajíčku: uprostřed (v místě žloutku) se povrch zdvihá k oblakům a na okrajích vpíjí do moře.

Západ patří plážím, a tedy turistům. Ale ne davům! Pláže se táhnou po celém západním pobřeží (27 km), takže se na nich zahraniční návštěvníci rozptýlí.

Kdo chce na východ, musí překonat výškové rozdíly (vajíčko, pamatujete?). Nic extrémního – utáhne to i to největší prdítko.

Směrem na sever se ostrov civilizuje. Na špičce se totiž nachází přístav Saladan a zároveň největší „město“ Koh Lanty Yai. Právě sem směřují všechny cesty odjinud.

Saladan ale spíš než město (proto ty uvozovky) připomíná rozplizlé maloměstečko. To větší ze dvou maloměsteček ostrova. I když Old Town je opravdu spíš větší vesnice.

Koh Lanta Yai nesoustřeďuje své byznysy do měst. Podniky jsou rozdrobené podél silnice spojující sever a jih ostrova. Nečekejte ale nic hypermoderního.

Nenarazíte tu na žádná Palladia ani davy lačnící po předmětech nízké životnosti. Koh Lanta je okouzlující místo, ach ano.

 

image

 

Pokud jste stoprocentně naturelní typ, nasedněte na skútr a sklouzněte se na jih. Šum lidského života se směrem dolů od pláže Klong Nin postupně utišuje a řidič nabývá pocitu, že vjíždí do ráje uprostřed ráje.

Cestu místo přírodní směsky začnou lemovat růžové květiny. Silnice jsou jako polité hladkou polevou a domy se chlubí udržovanými fasádami. Bambusové restaurace či primitivní domky postupně mizí. Žádné reklamy nebo turistická podbízivost. Ale přísně utajovaný rajón.

Nejlepší částí přírodního bohatství Koh Lanty je bezpochyby moře. Ne proto, že patřím k turistům, co vidí moře jednou do roka. (Kéž by!)

Tohle moře je to pravé nekonečné. Obří tyrkysové plátno, jehož spodní polovina se leskne. Mořský obzor na Koh Lantě nenarušují skály čouhající k nebesům jako u pláže Ao Nang. Nebo motorové lodě jako na Railay Beach. Moře tu čeká s otevřenou náručí.

Idyla ale končí tam, kde se to začíná hemžit. Proto je třeba vybrat tu správnou (liduprázdnou nebo pokud možno klidnou) pláž. Nestihli jsme navštívit všechny, ale dva tipy bych měla.

První z nich se jmenuje Nui Bay Beach. Pláž schovaná pod útesem, na kterou se dostanete jen přes restauraci. S brutálně silným přílivem. Pokud jste tajně snili o tom zjistit, jak se cítí vyvrženej vorvaň, máte příležitost.

 

image

 

Druhá není na koupání, ale pozorování západů slunce. Najdete ji po pravé straně u Shanti Shanti Beach House Restaurant.

Po výjezdu ze zatáčky směrem na sever se otevře široký obzor. Sedněte si na betonovou zídku a čekejte. Tohle divadlo je pokaždé zcela originální. A konsternující. Doteď nezapomenu na ty rudé žíly, co slunce malovalo na černém nebi.

Koh Lanta nabízí řadu dalších přírodních atrakcí, jako vodopád Khlong Chank, několik jeskyní, národní park s majákem, bohatý podmořský svět i řadu vyhlídek. U vodopádu si dejte pozor na hady. A u vyhlídek na kohouty.

Některé příjezdové cesty připomínají dráhy do nebe. A pokud se vám v místě největšího stoupání připlete pod kola motorky kohout, můžete snadno skončit v buši.

Nakonec zvířátka. Tady přes cestu nepřebíhají černé kočky ani srnky. Ale dobytek.

Projíždíte-li ostrov na skútru nebo motorce (nejlepší způsob poznávání přírody), nestačí přecházet zrak: tu koza v příkopu, tu kráva v zatáčce… a za ní slon. Jízdu na jeho hřbetě si ale dvakrát rozmyslete, pokud nechcete podporovat jejich týrání ve prospěch turismuvzkazují insideři.

Zato krávy, ty mě nejen tady, ale i jinde v Thajsku nepřestanou fascinovat. Na rozdíl od těch našich je nedefinují oblé slovanské křivky. Ale jsou „hranaté“.

No, nechte představivost bujet.

 

Bonus: Proč mají krávy sladký život

                                 

3 comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *