KDYŽ BANGKOK ZMRZNE

„V Thajsku je hlava posvátná a nohy špinavé. Proto byste se nikdy neměli na veřejnosti dotýkat něčí hlavy. Stejně tak je zvyklostí zouvat si boty před vstupem do domu.“

Objímání se a líbání na veřejných místech se považuje za nezdvořilé v thajské společnosti.“

„Měli byste se postavit, a projevit tím respekt vůči národní hymně, která se hraje vždy v osm hodin ráno a v šest večer.“

O Thajsku jsem toho před odjezdem moc nevěděla. Od známých jsem slyšela jen o vřelosti tamních obyvatel, pověstné kuchyni i oddanosti královské rodině. S povděkem jsem tak přijala od kamarádů průvodce po Thajsku… a po jeho přečtení ve mně tahle buddhistická země zanechala hlubokou fascinaci.

 

 

Každou řádku jsem zhltla jako malinu. A brožuru „Do‘s and Don‘ts in Thailand“ začala uctívat jako svoje desatero.

Tahle moje chorobná touha neurazit a zapadnout proměnila začátek líbánek v manželskou dovolenou po dvaceti letech.

Já se cukala, když mě Adam vzal za ruku. Byla jsem paranoidní a viděla v očích místních laserové paprsky, jak nás, odporný turisty, skalpují jako kuře na pad thai.

On si připadal odstrčený a frustrovaný, že svý ženě ani nemůže dát pusu.

Já zoufale nechtěla spadnout do škatulky „prachatej turista, co se rozmachuje, jako by tohle město bylo jeho“.

Adam vyznával „take it easy“ přístup. Co mě na něm s ohledem na vážnost situace tolik rozčiluje.

Vyhrál, parchant.

 

 

Při dotyku hlavy nám nikdo nepřikládá ke spánku revolver. Dokonce jsme viděli i ženu, jak hladí své dítě po temeni. Ano, i tohle by se před zraky ostatních nemělo.

Při vstupu do (některých) chrámů boty z nohou musí. Na hostelu s nimi ale dokonce můžeme překročit práh vchodových dveří.

Za ruku se tu bez pozdvižení drží i lesbické Thajky. Od nevázaných Středoevropanů tak nemůže země proslulá sexuálním turismem i ladyboyi čekat vůbec nic.

Dojde-li však na královské záležitosti, veškerý spoleh jde stranou.

Dnes jsem zažila magický moment během procházky v parku Chatuchak.

Pátek večer, teplo, jezero, západ slunce – takový park je za těchto podmínek magnetem na lidi. Pozvolna kráčím směrem k východu. Hypnotizovaná krvavým kotoučem nad obzorem tasím fotoaparát a několik vteřin se nechávám unášet hledáním nejlepší kompozice. S úsměvem ho zase schovávám, připravená přidat do kroku. Něco je ale divně.

Celý park jako by zmrznul.

Lidi se nehýbají a ti, co leželi na dece v láskyplném objetí, stojí.

Chvíli se ošívám a nevím, co dělat. A pak mi to dojde.

Instinktivně se podívám na hodinky. To není jen dobrá muzika, co hraje zpovzdálí.

 

 

Ale thajská hymna, ty vole.

Vlastenectví Thajců, nebo spíš víra v monarchii, je silná. A je to krásně vidět zvlášť teď, po říjnové smrti zbožňovaného krále Bhumibola Adulyadeje.

Panoval Thajsku 70 let, nejdéle ze všech thajských monarchů. Jeho pozice byla natolik nezpochybnitelná, že odpůrci politického uspořádání museli emigrovat nebo skončili v cele.

A věrnost Jeho veličenstvu trvá i po jeho smrti.

V areálu Královského paláce, kde jsou v rakvi uchovány ostatky panovníka, čekají černě odění Thajci kilometrovou frontu na slunci, aby mu prokázali úctu.

Nadživotní portréty krále jsou v Thajsku všude. Když píšu všude, myslím všude – na stavbách, na billboardech u silnic, v metru i obřích nákupních centrech. Nemluvě o náboženských stavbách nebo státních institucích.

Jedou-li v hromadném prostředku (nadzemce, trajektu) a vidí-li před sebou jeho podobiznu, sepnou ruce, ukloní se a pomodlí.

Zdi významných institucí lemují černobílé stuhy a mašle.

Běžně tu potkáte Thajky v černých taftových šatech s dlouhými rukávy. Na nohou černé punčocháče. Co na tom, že teploty dosahují pětatřicítky. Vlasy mají sepnuté a do drdolu vpletenou černou mašli. Na hrudi nechybí černá brož ve tvaru překřížené stuhy.

Všeobecná úcta ke královské rodině je tak silná, že i přidupnout bankovku s podobiznou krále ve větru znamená urážku.

Takže žádné hazardy, jo. Nezapomeňte, že Thajsko má želízko v ohni – věznici Bang Kwang, jednu z nejhorších na světě.

A pokud nasadí želízka vám a zašijou vás tam, s největší pravděpodobností se z ní nedostanete živí…

0 comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *